Ráno otevřeš oči a je to tady zas. Další den života, který ti v téhle chvíli vůbec nedává smysl. Ležíš v posteli, v teple, pěkně pod peřinou a za žádnou cenu se ti nechce ven. Víš, že musíš vstát, protože tě toho zase tolik čeká, tolik povinností, práce, zařizování, starostí…

A přece se ti sakra ale vůbec nechce.

Nejraději bys zůstala tam, kde jsi. Nejlépe už napořád. Nejraději, kdyby to všechno za tebe vyřešil někdo jiný, a ty jsi mohla prostě žít svůj život naplno tak, jak sis možná dříve představovala.

Je to těžké, chápu. Nevím, čím vším jsi prošla, a asi toho máš za sebou hodně. Možná už jedeš na plný plyn tak dlouho, že ti přijde, že už žiješ prostě jen na autopilota. Oddělat to, co musíš, najíst se, spát… A to celé znovu a znovu dokola.

Možná už si ani nedovedeš představit, že by to mohlo být jinak. Třeba tomu vůbec už nevěříš. Nevidíš cestu, způsob, jak to změnit. Ale to vůbec nevadí. Každý se někdy dostane do takové situace. Věř mi, že každý si  někdy musí takovým obdobím projít.

Podívej.

Je nutné, aby se něco radikálně změnilo. Takhle tvůj život nemá vypadat. Tohle si nezasloužíš. Nezasloužíš si žít jako chodící mrtvola. Jako stroj určený jen k vyřízení povinností a starostí.

Ačkoli to nyní nevidíš, máš na výběr. Každý z nás má na výběr. Chci tě požádat, abys udělala něco nevídaného. Něco naprosto nečekaného. Něco, co k tobě vůbec ale vůbec nesedí. Něco, co by do tebe nikdo nikdy neřekl. Udělej něco zásadního. Změň něco. Od základů. Zcela a absolutně. Neporadím ti, co přesně.  Musíš to objevit ty sama.

Ale už něco udělej!

Na co čekáš? Čas letí neuvěřitelnou rychlostí. Dříve či později se zase probudíš a tentokrát už to nebude jen pocit marnosti a nepříjemná letargie. Budeš cítit také lítost, protože ti dojde, že jsi promarnila šanci něco udělat. Něco změnit. Cokoli.

Špatná práce? Dej výpověď. Nevyhovující místo? Přestěhuj se. Negativní a pesimističtí přátelé? Zbav se jich. Vyprchaná láska ve vztahu? Partner se na tobě jen veze? Odejdi.

Máš pravděpodobně hlavu plnou pochyb. Co když to nevyjde? Co když svoji situaci naopak zhoršíš? Co když, co když, co když… To prostě nevíš! To vážně chceš zůstat tam, kde jsi? Každé další ráno se budit tak, jako ses vzbudila dnes? Není lepší to přeci jen risknout a něco změnit, než zůstat polomrtvá tam, kde ti to naprosto nevyhovuje? Věř, že pokud nalezneš odvahu a kuráž udělat ten strašidelný krok, najednou se ti vrátí krev do žil. Nebudeš chápat, proč jsi to neudělala už dávno.

Náhle jako kdyby se celý svět zase rozjasnil. Slunce svítí silněji, barvy jsou výraznější, dech hlubší a ty žiješ… Ty žiješ!

Nečekej. Už ani sekundu.