Trávili jste společně dost času, smáli jste se, mluvili o hlubokých životních tématech, stejně jako flirtovali a vzájemně se provokovali. Všechno vypadalo prostě dokonale. Po dlouhé době ses cítila tak dobře. Po dlouhé době se v tvém srdci objevil zase ten starý známý pocit. Přesně ten pocit, který už jsi myslela, že ani nezažiješ.

Ale on nikdy nic nepodnikl.
Nikdy se nepokusil udělat z toho něco víc.
Možná vlastně ani nechtěl.
Možná to pro něj byla jen hra.

Nejspíš ti lítá hlavou tisíce otázek. Proč? Chvíli to vypadalo, že si to přeje stejně jako ty. Jen proto, aby byl vzápětí úplně odtažitý. Chvíli se choval tak, že už málem k něčemu třeba i došlo. Pak ale zase úplně zmizel. Jako kdyby nic.

A ty tu teď sedíš a lámeš si hlavu nad tím, zda jsi udělala něco špatně, nebo zda jen ztratil zájem, zda potkal někoho zajímavějšího nebo… Nebo co to celé sakra mělo být?

Přestože ses tomu možná snažila jít naproti, nakonec ti nechtěl dát ani kousek svého srdce. Jen samé neurčité odpovědi. Nevěděla jsi vůbec, na čem jsi.

A možná tě to svým způsobem i bavilo, ale jen do chvíle, než sis uvědomila, že z toho nikdy nebude nic opravdového.

Teď už je pryč a, ačkoli mezi vámi nikdy nevzniklo nic reálného, z nějakého záhadného důvodu ti chybí. Možná ti chybí ty společné chvíle. Možná tě štve, že to napětí mezi vámi nijak nevyústilo. Možná ti zamotává hlavu právě to, že jsi nikdy nezjistila, o co skutečně šlo.

Sama moc dobře víš, že už je to jedno. Nemá smysl se v tom dále nimrat. Ať byly jeho záměry jakékoli, ať už si s tebou jen hrál nebo potkal někoho jiného, soustřeď se na to, co bude dál. Tvůj život, tvé plány a sny jsou mnohem důležitější než jakákoli osoba z minulosti, která neocenila to, jak skvělá jsi.