Možná jsi čekala dlouho, připravená milovat, s otevřeným srdcem, připravená se odevzdat. Dlouho a trpělivě, ale on si tě nevšímal. Až když mu všechno ostatní nevyšlo, až když se všude jinde zklamal, přišel zpátky za tebou a chtěl si vzít to, čeho si do té doby nevážil.

Tak tu teď stojíš na rozcestí, protože stále něco cítíš, ale sama víš, že takhle to není správné, že takhle to nemělo být.

Není to snadné, ale…
Odmítni být druhořadou volbou.
Odmítni být poslední na seznamu.
Odmítni být tou, která vždy vyhoví.

Podívej, vždyť nemáš zapotřebí se ponižovat. Není lehké říct ne – obzvlášť tehdy, kdy celé tvé nitro křičí ano. Jako kdyby každá buňka tvého těla chtěla skočit po tom, na co tak dlouho čekala… Ale přesto už teď tušíš, že to není dobré. Pravda není vždy příjemná. Ba co víc, může skutečně bolet. Ale přijmout pravdu je osvobozující. Nenech nikoho, aby s tebou takhle zacházel. Uvědom si, jakou hodnotu máš. Je dokonale možné mít někoho z hloubi srdce ráda, ale zároveň odmítnout s ním být. Někdy je to víc než jen možné, je to nutné. Tehdy, kdy to ohrožuje tvou sebeúctu, tvé vnímání sebe sama, tvůj respekt k sobě.

Uvidíš, že budeš mít skvělý pocit, pokud to dokážeš. Ne snad, že by to nebolelo. Bude to bolet. Ale společně s touto bolestí získáš také sílu. Sílu pramenící z toho, že dokážeš udělat správnou věc, ač není snadná.