Není nic špatného na tom, když jsi zranitelná. Když ukazuješ, co je opravdu v tobě. Když poodkrýváš své pocity. Když si dovolíš riskovat a vložit své srdce do ruky druhého člověka.

Ať už reaguje jakkoli. Ať už tyto city opětuje nebo ne.

Není nic špatného na tom, když jsi zranitelná. Naopak. Je to velká odvaha. Ve světě, který se vyhýbá hloubce, který se upíná k povrchnosti a rychlé spotřebě. Pokud by bylo více lidí jako ty, kteří dokáží otevřeně ukázat svou zranitelnost, bylo by také méně falešnosti a lží. Bylo by více opravdového spojení.

Neboj se být i nadále taková, jaká jsi. Možná ti zkušenost napovídá opak. Možná ti tvůj vlastní rozum říká, že to není bezpečné, že tím riskuješ až příliš mnoho, že se tím otevíráš více bolesti a zklamání.

A má pravdu. Skutečně tím riskuješ. Skutečně díky tomu můžeš zažít ještě více bolesti i zklamání. Ale stejně tak díky tomu můžeš zažít i více skutečné lásky, opravdového přátelství a hlubokého propojení.

Jediná cesta, jak se otevřít štěstí, je být ochotná přijmout také neštěstí. Protože jdou ruku v ruce. Někdy zažíváš bolest, někdy radost. Jen tak může být tvůj prožitek kompletní. Jen díky tomu si lze naplno vážit toho pozitivního.

Buď, kdo jsi. Neschovávej se za nic jiného. Nestav kolem sebe hradby. Měj otevřené srdce. Důvěřuj a nech se jím vést. Nebude to vždy příjemné. Ale nakonec tě dovede domů.